Nakladatel: Kniha Zlín
Počet stran: 160
Rok a měsíc vydání: 04/2014
Anotace: Stárnoucí
spisovatelku Bess probudí jednou ráno výstřel. Její partner leží na
náměstíčku před jejich idylickým domovem mrtvý. Zbloudilá střela?
Úkladná vražda? Přitom Bess na tom už delší dobu není nejlépe. Dceru
Abby z předchozího vztahu deset let takřka neviděla, svého
šestadevadesátiletého dědečka jakbysmet. Jak zamíchá vražda Hallanda
Bessinými podivně hozenými kartami? Kdo je vrah a jaká je Bess? Znala
Hallanda vůbec? A jakou roli v tom všem hraje fjord, na který Bess hledí
z okna? Podivné je i to, že zničehonic zmizí soused. Bess vražda úplně
vykolejí, ale kdoví, nesjel její život z kolejí už dávno?
Bess
žije se svým partnerem Hallandem, jednoho rána ji vzbudí nějaký zvuk.
Když se na náměstí začnou scházet lidi, jde tam a zjistí, že to byl
výstřel a že obětí je její milý. Co se stalo? Provedl něco? Kdo mu to
udělal? Proč odešel z domu a nechal si tam kufřík? Bess prožívá těžké
chvíle, musí se vyrovnat s celou situací, musí se srovnat sama se sebou.
A to není vůbec lehké, když jste najednou na vše sami a navíc vám do
života začnou vstupovat cizí ženy, které znaly vašeho přítele a vy jste o
tom nevěděla. Co jsou zač? A jaký mají vztah k Hallandovi?
Obálka
jednoduchá, ale ke knize o vraždě se hodí. Původně jsem nerozuměla
bílému ptáčkovi, v knize jsem tomu porozuměla, takže můžu ohodnotit, že
smysl má a na úvodní stranu se hodí.
Celou
dobu se mi knížka líbila, až do poslední strany, kde se můj názor
trochu zlomil a do teď vlastně nevím, jestli se mi to líbilo nebo
nelíbilo. Nemůžu říct, že by to bylo špatné, to určitě ne, jen se bojím,
že jsem to nepochopila správně a přitom bych moc chtěla.
Hlavní
postavu jsem měla ráda. Bess je střelená a to hodně. Občas vyvádí
naprosté hlouposti, chvílemi mě skutečně pobavila. Připravila sobě, i
nám, svými eskapádami pár horkých chvilek.
Musím
se přiznat, že byly chvíle, kdy jsem absolutně nechápala, co čtu, co se
stalo a listovala stránkami vzad, abych zjistila, jestli mi nějaké
nechybí, nebo kde je souvislost. Bohužel, kolikrát jsem žádnou nenašla.
Chvíle byly vážně zmatené, nejen proto, že hlavní hrdinka předpokládám
taková byla a měla být, ale ne všude jsem rozuměla textu.
Líbilo
se mi použití citátů, úryvků, výňatků z jiných děl na začátku každé
kapitoly. Na konci knihy jsem zjistila, že měly mít nějaký význam, já ho
v tom ale nenašla a vlastně ani nehledala, protože jsem o tom nevěděla.
Uvedla bych to někam zkraje, možná bych pak autorku pochopila lépe.
Takže vám radím, čtěte pečlivě a přemýšlejte.
Za poskytnutí recenzního ebooku děkuju nakladatelství Kniha Zlín.
Žádné komentáře:
Okomentovat