sobota 7. června 2014

BEZ NADĚJE

Bez naděje Colleen Hooverová 

Nakladatel: YOLI
Počet stran: 384
Rok a měsíc vydání: 02/2014

Anotace: Když se sedmnáctiletá Sky seznámí s Deanem Holderem – možná jediným klukem, jehož provází ještě horší pověst než ji – něco se v ní změní. S ním poprvé ucítí něco, co v ní všechny povrchní známosti předtím probudit nedokázaly. Holder ji uchvátí i vyděsí už během prvního setkání, ale hlavně ji dokáže probrat z citové otupělosti, kterou už začala považovat za součást své povahy. A vyvolat v ní vzpomínky na minulost... vzpomínky tak bolestné, že by si přála nechat je dál hluboko pohřbené 

Sky má docela obyčejný pohodový život. Má nejlepší kamarádku Six se kterou tráví téměř všechen svůj volný čas, vychází se svojí matkou, má pěkný pokoj, ráda běhá a jde jí to. Sice ji celý život učí doma, takže nechodí do školy a má zakázané veškeré technologické vymoženosti jako mobil, počítač s internetem, rádio i televizi, ale nijak ji to neomezuje, zvykla si (a na co si nezvykla, to dohání u Six doma. Jak se ale její život změní, když se setká s Holderem, který v ní probudí něco, co nevěřila, že zažije? A proč se jí začnou vynořovat vzpomínky, které vůbec nejsou její?

Obálka pěkná, k příběhu se hodí. Černobílá postava dívky sedící na lavičce, okolo pastelové tóny a růžová barvy. Knížka se moc dobře drží v ruce, jméno autorky i název díla je na přední straně i na boku knihy vystouplý. 

Co se čtivosti knížek týká, dalo by se u mě asi soudit podle toho, jak moc se od ní nemůžu odtrhnout. Tuhle jsem přečetla ještě ten den, co jsem začala. Myslím, že je to hodnota celkem vypovídající, jedná se o dílko vážně čtivé, musíte vědět, jak to dopadne a do té doby odložení nehrozí. 

Příběh je vážně poutavý, ne úplně obvyklý a hodně zamotaný, takže nás autorka pěkně napíná, jak se to nakonec všechno vyvrbí a rozmotá. Je tam hodně citů a musím uznat, že je to moc dobře popsané a napsané, už dlouho jsem něco tolik neprožívala s hlavní hrdinkou, jako se Sky v téhle knížce.

Ke konci knížky podle mě chvílemi bylo až moc emocí a až moc pláče (smutku i štěstí), nemyslím, že by to tak bylo ve skutečnosti, ale na druhou stranu, nechtěla bych zažít, co se jim stalo, takže nemůžu říct, jak bych reagovala, možná to bylo naprosto přirozené.

Co se celkového shrnutí týká, asi pochopíte, jak jsem byla nebo nebyla spokojená, když řeknu jen - nemůžu se dočkat pokračování, musím ho mít, hned. A věřím, že to zase nebudu moct odložit.

Za poskytnutí recenzního výtisku moc děkuju nakladatelství Yoli.

Žádné komentáře:

Okomentovat