Nakladatel: Galatea
Počet stran: 344
Rok a měsíc vydání: 04/2014
Anotace: Novinářka
Magdalena Hanssonová se po vysilujícím rozvodu přestěhovala se svým
šestiletým adoptivním synem Nilsem do rodného Hagforsu, malého města v
malebné oblasti Värmlandu. Hledat náměty pro psaní do místních novin jí
připadalo jako docela příjemná změna. Pro Magdalenu nebylo snadné vrátit
se ke starému životu. Mnozí ji vítají ze zvědavosti, jiní na ni reagují
odmítavě či závistivě. Časem řeči utichají a Magdalena si konečně
začíná vychutnávat maloměstskou idylu. Ovšem jen do okamžiku, kdy během
mimořádně chladné silvestrovské noci zmizí šestnáctiletá Hedda. Celé dny
není po dívce ani stopy, policie přešlapuje na místě a Heddiny rodiče
propadají zoufalství a ztrácejí veškerou naději. Zatímco dál píše
Magdalena články pro městský plátek, cítí účast s rodiči nezvěstné
Heddy. A když je později nalezena mladá dívka s průstřelem hlavy, nabízí
se otázka: Je to Hedda? Magdalena se rozhodne vyšetřovat na vlastní
pěst. Myslela si, že toto odlehlé a klidné místo svého rodného města zná
velice dobře, ale ukazuje se, že zde žijí lidé, kteří by udělali
cokoliv, aby jejich tajemství zůstalo skryté…
V
knize se setkáváme s vícero příběhy. Jedním z nich je příběh Magdaleny.
Po rozvodu se se synem přestěhuje do svého rodného města. Z velkoměsta
do vesničky, z rozhovorů s celebritami pracuje jako jediná reportérka v
místních novinách a řeší velikost masopustních větrníků. Změna nastává,
když se na Silvestra ztratí mladá dívka. To je případ pro Magdalenu,
musí o tom zjistit co nejvíc. Co se s pohřešovanou Heddou stalo? Podaří
se ji zachránit? O to se snaží zdejší policejní tým, z jehož pohledu se
rozvíjejí další příběhy v knize. Nahlížíme do jejich životů a jejich
rodin. Co je ale spojuje je snaha o vyřešení případu. Jak se něco
takového mohlo na absolutně poklidném místě stát? Musí se rychle
zjistit, o co jde.
Poslední
dobou se rozmáhá hodně obálek, kde vidíme postavu ve stromech. Tady je
použito jakési rozostření, což dělá přebal zajímavým. V dáli vidíme ženu
v kabátku, jehož barva se v příběhu objeví, takže to ladí s obsahem.
Sníh se vyskytuje na všech stránkách knížky, takže rozhodně dobře
zvolený obrázek.
Autorka
použila novodobou techniku a zařadila ji do příběhu. Několikrát se
setkáme s facebookem a "To se mi líbí" "Přidal si vás do přátel" apod.
Líbí se mi, že v tom vidím dnešní dobu, není to staré vyprávění, je to
tak zasazené do dnešní doby, že se to mohlo klidně odehrát letošní zimu.
Baví
mě, jak v mnoha detektivkách najdeme novinářku, která se na vlastní
pěst pustí do vyšetřování nějakého zločinu a nasazuje kvůli tomu vlastní
život, aby dostala příběh. Škoda, že dnešní novináři nejsou takoví nebo
že to takhle asi ani v žurnalistice nefunguje, bylo by to rozhodně
zajímavé.
Maloměstské
příběhy mají své kouzlo v tom, že se všichni se všemi znají a přitom
nezná nikdo nikoho. Na ulici se baví s každým, slaví se společně svátky,
pořádají se schůze. Za zavřenými dveřmi jednotlivých domácností se ale
odehrává často něco, co by člověk do svých milých a spolehlivých sousedů
vůbec neřekl. A to je pak překvapení, když se něco dostane na povrch!
Co
mě trochu mrzelo bylo, že se v knize vyskytlo několik zmínek na něco,
co si myslím, že nebylo nakonec vysvětleno. Je možné, že to nebylo
důležité nebo že se nad tím máme zamyslet a přijít na to, já jsem to ale
neodhalila. Nešlo vážně o nic závažného, co by narušilo můj dojem z
knihy, ale teď mi vrtá hlavou, co mi uniklo.
Moc
příjemné počtení, často se blížíme odhalení padouchů, ale v poslední
vteřině se na něj usměje štěstí a my si musíme ještě pár kapitol počkat.
Všude je sníh, stále dál sněží, teplota se pohybuje hodně pod bodem
mrazu, staví se iglú a nejdou nastartovat auta. Moc mě bavilo přenést se
v těchto vedrech na sever Evropy a trochu se ochladit s napínavou
knihou.
Za recenzní výtisk moc děkuju nakladatelství Galatea.
Žádné komentáře:
Okomentovat