Nakladatel: Knižní klub
Počet stran: 480
Rok a měsíc vydání: 07/2013
Anotace: Vzrušující
paranormální román zasazený v Londýně a zalidněný nezapomenutelnými
postavami, mezi nimiž se rozvíjí navzdory okolnostem něco jako láska...
Když Violet Leeová cestou z večírku narazí na okouzlujícího a přitom
děsivého vampýra Kaspara Varna, začne tak pro ni nebezpečná dobrodružná
cesta, jakou si nedokázala představit ani v nejdivočejších snech.
Vzájemná přitažlivost mezi Kasparem a Violet se nedá popřít a zdá se, že
nedokážou odolat své touze – ale za jakou cenu?
Violet
Leeová se úplnou náhodou připlete k souboji vampýrů s lovci. Je jasné,
kdo zvítězil a Violet tato jatka nenese moc dobře. Rozruší ji to
natolik, že si nedává pozor a prozradí se. Vamprýři nemohou nechat
uprostřed Londýna žádného náhodného svědka, rozhodnou se ji tedy vzít s
sebou, než se rozhodnou, co dál. Když však zjistí, co je tato dívka zač,
situace se značně zkomplikuje. Potkali se vlastně opravdu náhodou nebo v
tom bylo od počátku něco víc?
Trochu
mě zklamal slabší začátek. Z knížek o vampýrech jsem zvyklá na nějaké
napětí, obcházení kolem, úvod do situace. Tady je to šup, je to vampýr,
hmm, nevadí a hrdinka je s tím srovnaná. Žádné, nadpřirozeno přece
neexistuje, vampýři nejsou skuteční apod. A i v jiných ohledech byl
začátek slabší, nebyla mi moc sympatická hlavní hrdinka, málem jsem
knížku odložila.
Nakonec
jsem to naštěstí neudělala. Příběh se docela rozjel, dostavilo se to
moje očekávané přemýšlení nad vampýry, poznávání jejich světa, strach a
zvykání si. Zápletka se ukázala jako povedená, chvíli trvalo, než se
vyjevila, ale přišla a líbila se mi.
Trochu
klišé, ale kniha u mě stoupla trablemi s láskou. Vampýr a člověk, stará
dobrá klasika, ale milé. Hezky popsáno, trápení, přemýšlení, super. Ona
je tvrdohlavá, jízlivá, drzá a sarkastická, on namyšlený fešák. Jejich
rozhovory jsou vtipné, narazila jsem na pár vážně dobrých hlášek a
situací, nad kterými jsem se musela pousmát.
Tuším
že někde na podzim by mělo vyjít pokračování. V první půlce jsem se
bála, že nedočtu ani tento díl, po dočtení ale vím, že si půjdu sehnat
druhý, jen co vyjde. Pokračování je totiž lehce rozehráno a vypadá to
čtivě.
Za poskytnutí recenzního výtisku moc děkuju Knižnímu klubu.
Žádné komentáře:
Okomentovat