Nakladatel: Galatea
Počet stran: 312
Rok a měsíc vydání: 06/2014
Anotace: Chloe
vidí mrtvé lidi. Ano, jako ve filmech. Problém je, že vidět duchy v
reálném životě znamená jednosměrnou jízdenku na psychiatrii. Ovšem nic
není tak, jak se na první pohled zdá… Jmenuji se Chloe Saundersová a můj
život už nikdy nebude stejný jako dřív. Ve svých patnácti letech jsem
vůbec netoužila být jiná než ostatní. Chtěla jsem chodit do školy, mít
kamarády, bavit se. A taky jsem chtěla, aby si mě trochu víc všímali
kluci. Už ani nevím, jaké je to být obyčejná holka. Všechno nabralo
zcela jiný směr toho dne, kdy jsem ve škole poprvé spatřila ducha.
Vyděsil mě tak, že nikdo nezapochyboval o tom, že jsem se naprosto
pomátla. Teď už ve škole všichni vědí, kdo jsem. Jen z jiných důvodů,
než bych si přála. Ve filmech nejsou duchové nic neobvyklého. Když se
však v reálném životě snažíte lidem vysvětlit, že vidíte duchy zemřelých
lidí, automaticky získáte poukaz na pobyt v léčebně pro duševně choré. A
tak jsem se ocitla zavřená v Lylově domově, což je „speciální zařízení“
pro narušenou mládež. Chtěla jsem se co nejdříve uzdravit a vypadnout
odsud. Brzy jsem ale pochopila, že je to jiný domov, než se na první
pohled zdá. Dějí se tady podivné věci a ani mí noví spolubydlící nejsou
choré bytosti. Mají zkrátka poněkud zvláštní schopnosti. Nevím, komu
mohu důvěřovat. Musím přijít na to, jaká nebezpečná tajemství skrývá
Lylův domov..., a to dříve než povstanou jeho kostlivci a začnou mě
pronásledovat.
Chloe
Saundersová vídá duchy. Poprvé se jí to stane ve škole a omylem při tom
dojde ke zranění lidí v okolí, situace se tedy musí urychleně řešit a
ona se ocitá v psychiatrické léčebně, protože duchové přece neexistují a
všichni, kdo si to myslí, potřebují prášky. V domově se Chloe seznamuje
s ostatními pacienty a po čase zjišťují, že mají všichni něco
společného. Do hry se dostává pár nepříjemných doktorů a sester, kteří
se chovají poněkud zvláštně a děti to nutí k zamyšlení, zda se tu
všichni ocitly skutečně náhodou.
Co
se mi na knize líbilo asi nejvíc, bylo balancování na hraně reálna a
nadpřirozena. Říkala jsem si, tak zdá se jí to nebo je to skutečné? Je
to příběh o nadpřirozenu nebo realita s prvky k přemýšlení? I prostředí,
ve kterém se to odehrává, podporuje toto váhání, co se děje a co se
pozdává. Bohužel, přelom mezi realitou a fantasií, kdy se to přehouplo
na jednu ze stran a já poznala, jak to tedy je, se moc nepovedl. Po
předělu se ale opět vrací předchozí kvalita.
Autorka
v poděkování zmiňuje svou dceru a její skvělé rady ohledně světa
teenagerů a opravdu, není to dítě z pohledu dospělého, ale způsob
chování, přemýšlení, jednání, vtipy, hlášky, vše se jeví, jako by to
psal někdo náctiletý. Docela jsem se nasmála nad různými ironickými
úšklebky, sarkasmem hlavní hrdinky. I jazyk je použit jednodušší, aby se
co nejvíce přiblížil této věkové kategorii.
Hodně
oceňuji popis situace a prostředí psychiatrické léčebny či léčebného
domu, kde se vše odehrává. Úplně v tom vidím a cítím tu bezmoc, kdy
člověk musí přesně dodržovat příkazy, jíst kdy musí, spát dle nařízení,
omezení pohybu. Vylíčené nástrahy a překážky, co můžou člověka na
takovém místě potkat, nepříjemní doktoři apod.
Tato
série by měla být trilogií a i když konec jedničky byl docela narychlo,
čekalo nás v něm pár nečekaných zvratů a událostí, takže jsme napnutí
jako kšandy. Další díl si chci určitě přečíst.
Za poskytnutí recenzního výtisku moc děkuju nakladatelství Galatea.
Žádné komentáře:
Okomentovat