Cervantes de Miguel
Nakladatel: Omega
Počet stran: 248
Rok a měsíc vydání: 08/2014
Anotace: V
malé španělské vesnici na náhorní plošině La Mancha žil chudý šlechtic,
který se nazýval Quijana. Měl dvě velké vášně – lov a četbu rytířských
eposů. To druhé mu dokonce zabíralo tolik času, že nejednou zapomněl
vyrazit na hon a o své panství se už skoro vůbec nestaral. Nakonec ho
svět velkých hrdinů, překrásných žen a sladkých milostných románků
ovládl tak, že vyčistil svou zrezivělou zbroj, vyhřebelcoval stařičkého
dýchavičného koně a se sluhou bez špetky fantazie se rozhodl vyrazit do
světa šířit rytířskou slávu jako Don Quijote de la Mancha. Kniha, která
popisuje jeho neuvěřitelné příběhy, výrazně ovlivnila evropskou
literaturu. A slovní spojení jako „boj s větrnými mlýny“ či
„donkichotství“ se dostala do obecného povědomí a v běžné řeči se
používají dodnes.
Kdopak
by neznal tohoto, jak ho nazvat, mamlase, co jede na staré herce a
bojuje s větrnými mlýny? I když celou knihu asi nečetli všichni, řekla
bych, že vážně málokdo neví, co je Don Quijote za postavu. Jeho otrhané
oblečení, přeludy, stejně potrhlý kolega spolubojovník, víme o koho jde,
že.
Kniha
je členěna do kapitol, kdy v každé se Donu Q. přihodí nějaká historka.
Některé jsou vtipné, některé méně vtipné, některé mi přišli docela
trapné, protože takový ňouma snad nemohl být. Přiznám se, že ve čtení
jsem si musela dávat často přeestávky, protože když jsem toho přečetla
víc najednou, bylo to docela jednotvárné, žádný extra vývoj příběhu,
prostě jen další veselá historka. Když jsem si ale vzala vždy jen jednu
či dvě kapitolky pro odreagování, bylo to docela milé.
Co lze Donu Q. pochválit, že zastával lidské hodnoty a snažil se o dobro, i když trochu zvláštním způsobem, jen co je pravda. Je trochu smutné, že pro svůj až moc velký smysl pro dobro se ocitnul na pokraji společnosti. Knihu lze brát jako pobavení nebo také jako parodii na rytířské příběhy, které byly jednu dobu velmi oblíbené.
Nejde o tlustou knížku a styl psaní je čtivý. Vyprávění doplňují obrázky, ke kterým je dopsán kousek textu, kterého se týkají. Toto dílo posloužilo jako inspirace mnoha malířům, divadelním představením a dalším uměleckých počinům, takže určitě stojí za to vědět, alespoň přibližně, co je donkichot a donkichotství.
Za poskytnutí recenzního výtisku děkuju nakladatelství Omega.
Co lze Donu Q. pochválit, že zastával lidské hodnoty a snažil se o dobro, i když trochu zvláštním způsobem, jen co je pravda. Je trochu smutné, že pro svůj až moc velký smysl pro dobro se ocitnul na pokraji společnosti. Knihu lze brát jako pobavení nebo také jako parodii na rytířské příběhy, které byly jednu dobu velmi oblíbené.
Nejde o tlustou knížku a styl psaní je čtivý. Vyprávění doplňují obrázky, ke kterým je dopsán kousek textu, kterého se týkají. Toto dílo posloužilo jako inspirace mnoha malířům, divadelním představením a dalším uměleckých počinům, takže určitě stojí za to vědět, alespoň přibližně, co je donkichot a donkichotství.
Za poskytnutí recenzního výtisku děkuju nakladatelství Omega.
Žádné komentáře:
Okomentovat