neděle 28. září 2014

DON QUIJOTE DE LA MANCHA

Don Quijote de La Mancha
Cervantes de Miguel


Nakladatel: Omega
Počet stran: 248
Rok a měsíc vydání: 08/2014

Anotace: V malé španělské vesnici na náhorní plošině La Mancha žil chudý šlechtic, který se nazýval Quijana. Měl dvě velké vášně – lov a četbu rytířských eposů. To druhé mu dokonce zabíralo tolik času, že nejednou zapomněl vyrazit na hon a o své panství se už skoro vůbec nestaral. Nakonec ho svět velkých hrdinů, překrásných žen a sladkých milostných románků ovládl tak, že vyčistil svou zrezivělou zbroj, vyhřebelcoval stařičkého dýchavičného koně a se sluhou bez špetky fantazie se rozhodl vyrazit do světa šířit rytířskou slávu jako Don Quijote de la Mancha. Kniha, která popisuje jeho neuvěřitelné příběhy, výrazně ovlivnila evropskou literaturu. A slovní spojení jako „boj s větrnými mlýny“ či „donkichotství“ se dostala do obecného povědomí a v běžné řeči se používají dodnes.

Kdopak by neznal tohoto, jak ho nazvat, mamlase, co jede na staré herce a bojuje s větrnými mlýny? I když celou knihu asi nečetli všichni, řekla bych, že vážně málokdo neví, co je Don Quijote za postavu. Jeho otrhané oblečení, přeludy, stejně potrhlý kolega spolubojovník, víme o koho jde, že.

Kniha je členěna do kapitol, kdy v každé se Donu Q. přihodí nějaká historka. Některé jsou vtipné, některé méně vtipné, některé mi přišli docela trapné, protože takový ňouma snad nemohl být. Přiznám se, že ve čtení jsem si musela dávat často přeestávky, protože když jsem toho přečetla víc najednou, bylo to docela jednotvárné, žádný extra vývoj příběhu, prostě jen další veselá historka. Když jsem si ale vzala vždy jen jednu či dvě kapitolky pro odreagování, bylo to docela milé.

Co lze Donu Q. pochválit, že zastával lidské hodnoty a snažil se o dobro, i když trochu zvláštním způsobem, jen co je pravda. Je trochu smutné, že pro svůj až moc velký smysl pro dobro se ocitnul na pokraji společnosti. Knihu lze brát jako pobavení nebo také jako parodii na rytířské příběhy, které byly jednu dobu velmi oblíbené.

Nejde o tlustou knížku a styl psaní je čtivý. Vyprávění doplňují obrázky, ke kterým je dopsán kousek textu, kterého se týkají. Toto dílo posloužilo jako inspirace mnoha malířům, divadelním představením a dalším uměleckých počinům, takže určitě stojí za to vědět, alespoň přibližně, co je donkichot a donkichotství.

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuju nakladatelství Omega.

Žádné komentáře:

Okomentovat