RC: MEDVĚDÍN

Medvědín

Fredrick Backman

Nakladatelství: Host

Rok vydání: 2017

Počet stran: 396

Série: Medvědín

Anotace: Pro většinu lidí neznamená vítězství na juniorském mistrovství v ledním hokeji nic moc, ale pro obyvatele Medvědína to znamená všechno. Vítězství jako tohle by totiž mohlo přitáhnout pozornost k upadajícímu městečku: přilákat státní dotace a talentované sportovce, kteří by dali Medvědínu přednost před velkými městy v okolí. 

Vítězství jako tohle by rozhodně znamenalo všechno pro hubeného teenagera Amata, který je všude mimo led za vyvrhela; pro Kevina, hvězdného hráče, jenž stojí jen krůček od zářivé budoucnosti v NHL; i pro Petera, jejich obětavého generálního manažera, jehož vlastní profesionální hokejová kariéra skončila tragédií. 

Tým by mohl mít šanci splnit sny celého města. Ale jedné noci během zapíjení klíčového vítězství se něco stane mezi Kevinem a Peterovou dcerou — a druhý den to vypadá, že se všechno změnilo Vznesená obvinění se šíří po celém Medvědíně jako vlny po rybníce, žádný dům nevynechají. V honbě za úspěchem týmu je složité rozpoznat hranice věrnosti a zrady. Nakonec musí jeden mladý muž najít odvahu říct nahlas pravdu, kterou, jak se zdá, nikdo nechce slyšet.

"Proč se lidé zajímají o sport? Protože sport vypráví příběhy"

Původně jsem se na tuto knihu těšila především kvůli hokeji. Ale v tomto příběhu je sport spíše na druhé koleji. Začátek nás seznámí s postavami a jejich životy a musím říct, že jsem se v nich celkem dlouho ztrácela. Postupem děje už to však bylo lepší a nemusela jsem tak listovat na začátek knihy. Ovšem i přesto, že se mi postavy pletly, mě bavilo číst o osudech lidí z Medvědína, což je mimochodem dost zvláštní severské město. Sem totiž lidé nejezdí za památkami, není zde vlastně nic zajímavého. Až na jeden hokejový klub a lidi, kteří zde žijí.

Popravdě píšu, že jsem po pár stranách byla k příběhu celkem dost skeptická a hlavou mi běžela myšlenka, že tohle mě asi moc bavit nebude. Opak se stal pravdou a já se na další volnou čtecí chvilku těšila víc a víc. Moc mě totiž zajímalo, co se té osudné noci stalo a jak moc to zahýbe s dějem. Nebudu vám tady psát kdo, co, proč a jak, ale tak trochu jsem tohle čekala. Nicméně to, co následovalo poté... To byla smršť emocí, odporu a kroutění hlavou. Je až nechutné, kam jsou rodiče ochotni zajít, aby ochránili své děti. A je úplně jedno, jestli je jejich potomek obětí nebo pachatelem. Pak nastává válka a možná je to i "boj o přežití".

Zkrátka, neskutečně mě tento román dostal. Já už jsem od tohoto autora četla jednu knihu - Babička pozdravuje a omlouvá se. Vybavuji si, že jsem po dočtení Babičky měla také dost smíšené pocity. Začátek super, pak jsem se chvilkama lehce nudila a pořád nedočkavě vyhlížela konec. Ale ne proto, aby kniha skončila, ale abych se dozvěděla jak to celé dopadlo. No a konec? Bomba! Klobouk dolů... Ovšem jedna rada na závěr - nečtěte ty poslední stránky dřív než k nim dojdete. Byla by to škoda :-) Těším se na druhý díl.