RC: DOKONALÝ CIZINEC

Dokonalý cizinec
Renée Knight

Nakladatel: Ikar
Rok a měsíc vydání: 2016/04
Počet stran: 256

Anotace: Román, který by neměl uniknout žádnému fanouškovi Zmizelé nebo Dívky ve vlaku! Známé dokumentaristce Catherine Ravenscroftové se zničehonic objeví na nočním stolku záhadný román. Do té doby úspěšná a navenek vyrovnaná žena jako by se rázem propadla do zlého snu! Kniha se sice tváří jako fikce, do nejmenších podrobností však popisuje dávný den, kdy se Catherine stala nositelkou tíživého tajemství – tajemství, o němž věděl už jen jediný člověk na světě. A ten je dnes přeci mrtvý. Minulost rázem ožívá, Catherine se hroutí svět jak domeček z karet a jedinou možností, jak z téhle pasti vyklouznout, je dokázat, co se ten den opravdu stalo...

Kniha je debutem londýnské autorky a vyšvihla se na vrcholy žebříčků. To u nových autorů vždy vede k mému zájmu, začínat a hned s něčím dobrým, to jsem zvědavá, co z nich vyleze dál. Každopádně Dokonalý cizinec podle anotace působí vcelku poutavě, jako žádný zázrak, ale proč ne.

Zkraje zjistíme, že anotace není tak popisná, jak by mohla, podle mě hodně schovává a už začátek knihy je lepší, než se původně zdálo. Žádné zdlouhavé úvody, seznámíme se s rodinou a hned je tu TA kniha. Jsou kolem ní oplétačky a tajnosti, jasně, že se nemůžeme hned dozvědět, o co jde, kdy, kde, proč a jak. Takže napětí a čekáme, jak se to vyvrbí.

Pak přichází první polovina knihy, která mě trochu zklamala, ale to jen proto, že jsem čekala něco jiného. A to ve špatném slova smyslu, protože jsem předpojatě, jako zkušený čtenář, předpokládala, že jednoznačně vím, o co jde, jak to bude pokračovat a říkám si, tak to je nuda, to se moc nevytáhla. Ale vzápětí přidá autorka pár wau efektů a já najednou koukám, že je to je lepší, než jsem si myslela, že je pointa jiná, než jsem se rozhodla, že bude a že, klasika, nic není tak, jak se zdá.

Příběh sledujeme z pohledu té osoby, která je zrovna důležitá a má nám co říct. Hlavní hrdinka, její manžel, jejich syn, "neznámý" muž a samozřejmě, své vypoví i kniha. Původně jsem nevěděla, jestli Renée je on nebo ona, ale přikláněla jsem se, než jsem si ji vygooglila, k autorce, protože ženy jsou zpracovány skvěle, ale muži ve vyprávění by, podle mě, šli napsat mužštěji. Na druhou stranu, co já vím o psaní, že. Ale bylo tam na ně moc emocí a moc okecávek a moc přemýšlení, vcelku netypický chlap. Pak ale narazíme i na ješitnost, žárlivost a podobné libůstky, co sedí, zkratovité jednání, muži, pardon, to jste jasní vy.

Od půlky dál jsem četla napnutá jak struna a nemohla jít spát, dokud jsem se nedozvěděla, jak to tedy bylo. A pointa super, povedlo se, hezky promyšlené detaily, které jsem v průběhu třeba ani nezaznamenala, ale pak, když na ně bylo odkázáno podruhé, mi to docvaklo.

Navíc, kniha je uvnitř moc pěkně graficky zpracovaná, obálka zpočátku nedává smysl, žádný zázrak, a nakonec, klasicky, zjistíte, že dává. Moc se mi nelíbí ty zbytečné popisky na přebalu, beru jen název a obrázek a konec. Ale jednotlivé stránky super, čísla jsou usazena v okéncích (co vidíte nahoře, symbolizuje to letadlo? filmový pás?), no podívejte se někde v knihkupectví sami.