čtvrtek 10. prosince 2015

POPEL VŠECHNY ZAROVNÁ

Popel všechny zarovná
Dominik Dán

Nakladatel: Slovart
Série: Krimi Dominika Dána CZ
Rok a měsíc vydání: 2015/11
Počet stran: 398

Anotace: Vražda staré ženy, která byla brutálně rozsekána mačetou, a smrt mafiána, od které vedou stopy k tajným službám. Nový detektivní román Dominika Dána pojednává o dvou zločinech, kniha je plná pochybných kreatur, mafiánů a tajných agentů. Autorovy dvacetileté zkušenosti jí dodávají na věrohodnosti. Najdete v ní skutečnosti, při nichž zamrazí a jež by raději měly být fikcí. A naopak literární fikce působí díky znalosti policejní práce autenticky. Vše vypadá tak věrohodně, že už je pouze na čtenáři, co budete pokládat za realitu a co za fikci.


Když se ke mě ještě před koncem roku, což původně nebylo v plánu, dostala poslední Dánovka, plesala jsem. Zatím u všech, co jsem četla, byla stoupající kvalita. Tak jsem se nemohla dočkat, s čím Dominik přijde tentokrát. Kamarádka mě strašila, že je tam hodně politiky, protože ví, že to moc nemusím, takže jsem se i trochu bála.

S politikou to nakonec nebylo tak hrozné. Já bych to v podstatě ani nenazvala politikou, něco se tam řešilo, jasně, ale nebylo to prezident, ministr, premiér. Docela mi ale vadilo, že tohle řešení bylo docela složité a zamotané a každý v knize měl potřebu se k tomu vyjádřit, takže jsme stejný příběh četli několikrát, pokaždé s nějakou obměnou. Nakonec jsem už nevěděla, kde, kdy, kdo, proč a s kým. Stačila chvilka nepozornosti a byla jsem ztracená.

Samozřejmě se tu potkáváme s naším milým Ríšou. Toho mám prostě ráda, je boží. Jasně, brát bych si ho nechtěla (chudák jeho žena), ale jako člověk je super. U této Dánovky, víc než u těch předchozích, jsem si uvědomila, že nám v Čechách nevychází tak, tak to autor vydával. Osoba, se kterou jsme se k posledním díle seznámili už je tady oblíbencem party, pracuje roky a Richard na ni nedá dopustit. Naopak ten, koho jsem měla ráda v předchozích dílech tu sotva projde kanceláří a chvílemi mě to dost mátlo, když došlo k nějakému velkému personalistickému posunu.

Hodně mě překvapil závěr, nevím, jestli jsem se s takovým koncem vůbec už někdy někde setkala. A taky se nemůžu rozhodnout, jestli je to geniální a nebo jestli mě to naštvalo. Tak budete muset asi posoudit sami. Kvalita oproti minulé knize sice nestoupla, možná malinko klesla, ale pořád je to výborné počtení. Nesmíme zapomenout, že autor sám je policista a jeho knihy se kolikrát zakládají na pravdě. Už vás mrazí? Mě po dočtení vcelku ano...

Žádné komentáře:

Okomentovat