Návrat z temnoty - Liz Coleyová Nakladatel: Fortuna Teen
Počet stran: 304
Rok a měsíc vydání: 05/2013
Anotace: Bylo
jí třináct, když se ztratila. Zmizela své rodině, přátelům, světu. Když
se zčistajasna objevila, zjistila, že jí chybí velký kus sebe samé.
Šestnáctiletá Angie Chapmanová se po třech letech od svého záhadného
zmizení vrací domů. Z toho období si nic nepamatuje, jako by jí někdo
vymazal všechny vzpomínky. Musí si poskládat příběh o všech hrůzách,
které prožila, aby získala nazpět svůj život. Znepokojivý, avšak
fascinující psychologický příběh o křehkosti lidské mysli, o léčivé síle
odvahy, naděje a lásky.
Přiznám
se, že zpočátku jsem se téhle knížky docela bála. Po přečtení anotace
jsem si říkala, hloupá, hloupá, že ses do toho nevrhnula dřív. Určitě
nelituju a předem vám říkám, že tohle si přečtěte.
Mám
moc ráda psychologické příběhy, hodně jsem se jednu dobu zajímala o
psychologii, takže jsem v tomhle docela náročný čtenář. Nespokojím se
hned tak s něčím, musí to dávat smysl, musí to být založené na něčem
skutečném a podloženém. Musí to stát za to. Tohle vážně stálo.
Kniha
začíná, když se Angie vrací domů. Maminka ji láskyplně přivítá, doslova
v slzách. Po třech letech. A co je na tom zvláštní? Angie si nic
nepamatuje. Neví jak se dostala z tábora domů, neví, proč má dlouhé
vlasy, proč je štíhlejší, proč má v rodném listu datum narození před
šestnácti lety (a to je jí teprve třináct), proč má po těle jizvy, proč
mívá různě dlouhé výpadky...
Hned
z počátku se dozvíme, že Angela trpí disociační poruchou osobnosti,
která člověku pomáhá vyrovnat se s nějakým obrovským traumatem. Všichni
zjišťují, co se s ní stalo, kam z tábora zmizela a jak. Ale vždyť se
přece nic nestalo?
Disociační
porucha osobnosti není nic zábavného. Měnit se v jiného člověka a
nemoct to ovládat. Jaké to asi je, mít v sobě někoho třeba jiného věku,
jiného pohlaví, jiných zálib, znalostí, zkušeností, vzpomínek a zážitků?
A může jich v sobě mít člověk víc?
Angie
je mladá dívka, která zažívá běžné problémy dospívání. S tím, že trpí
amnézií a je středem vyšetřování únosu. Má problémy s rodinou, která ji
samozřejmě miluje, ale poslední tři roky jim všichni radili, aby se na
dceru pokusili zapomenou a posunout se dál. Má problémy s první láskou,
má problémy se zapadnutím do bývalé party svých přátel. Dost záležitostí
najednou pro jednu mladou slečnu.
Tento
příběh je velmi čtivý, poutavý, moc dobře napsaný. Rozdělen na tři
části Ty, My, Já. Jednou psáno v ich-formě, jednou v er-formě. Chvíli mi
trvalo si na to zvyknout, hlavně jsem přemýšlela proč to tak je a když
se mi to vysvětlilo, skvěle to zapadlo do konceptu a nerušilo mě to,
spíš mi to dodávalo další rozměr.
Nesmím
zapomenout na obálku, obrázek je symbolický, nedozvíme se to však hned,
musíme se k tomu dopátrat. Na omak je příjemně měkká a moc dobře se
drží v ruce.
Pokud
se tedy vrhnete do čtení tohoto dílka, nečeká vás, jak jsem se bála já,
černá barva a samota všude kolem. Čeká vás příběh mladé ženy, která
toho prožila opravdu hodně a dozvíte se, jak se s tím vším vyrovnává a
zda se jí to podaří překonat.
Za tento recenzní výtisk moc děkuji nakladatelství Fortuna Libri.
Žádné komentáře:
Okomentovat