sobota 22. března 2014

ZLATÁ BRÁNA OTEVŘENÁ

Zlatá brána otevřená - Agatha Christie

Co se ztratilo? Mimo jiné také:
  • večerní střevíc (jeden)
  • žárovky
  • staré flanelové kalhoty
  • koupelová sůl

Chcete vědět, co se s výše uvedenými věcmi stalo? Zájemci, prosím, následujte tohoto laskavého, sympatického, kníratého gentlemana. Jeho jméno je Hercule Poirot.


Knížkám ACH (Agathy Christie) jsem dlouho nemohla přijít na chuť a neměla jsem na ně odvahu, teď už vím, že to byla chyba. (A vy můžete hádat, kdo mě ke čtení této autorky přivedl, kdo z lidí, co znám, má největší sbírku.)

Její knihy jsou dobře čitelné, příběh plyne, ubíhá, nazadrhává, nenudíme se. Přemýšlíme, bádáme, kdo to asi byl, kdo je zlý, kdo ten hodný. A věřte, že se netrefíte, protože to ona umí. Nechá vás tápat do poslední chvíle a až pak, když se rozhodne, že vám to v dalším odstavci řekne, dostanete indicii, která vám roztrhá momentální nápady na kusy. Pak se dozvíte, kdo teda za to všechno může a zbytek knížky dočítáte jedním dechem, abyste pochopili proč, kde je rozuzlení. Super.

Hercule Poirot má sekretářku, velmi schopnou ženu. Když slečna Lemonová začne dělat v práci chyby, zeptá se, co se děje. Ta mu svěří, že má starosti o sestru, paní Hubbardovou, která dohlíží na studentské koleje zahraničních žáků. Začali se tam ztrácet věci, velmi podivné věci, studenti se chovají prazvláštně, něco tam prostě a jednoduše visí ve vzduchu. A milý pan Poirot potřebuje svou sekretářku stoprocentní (myšleno fungující na sto procent), nezbývá nám nic jiného, než se s ním pustit do řešení dalšího případu. 

A nebojte, je to Agatha Christie, jasně, že někdo umře. Jestli to bude přirozeně? Kdo ví. Já teda vím, ale vy si to budete muset teprve přečíst.

Žádné komentáře:

Okomentovat