RC: KEČUPOVÁ MRAČNA

Kečupová mračna
Annabel Pitcherová

Nakladatel: Slovart
Rok a měsíc vydání: 2015/12
Počet stran: 272

Anotace: Patnáctiletá Zoe tráví noci neobvyklým způsobem: v zahradní kůlně píše dopisy Stuartu Harrisovi, usvědčenému vrahovi odsouzenému k trestu smrti, toho času v texaské věznici. Je přesvědčená, že jen on může pochopit její neobvyklý příběh. O jejím tajemství nemá nikdo v okolí ani zdání, přesto se rozhodla svěřit ho papíru, v naději, že tak odčiní své chyby.

Tahle knížka mě nejdříve zaujala kvůli názvu, jakmile je něco, no prostě takové neobvyklé, tak to zaujme, přece jen, co jsou jako kečupová mračna? Potom anotace, to zní super! Pak jsem si všimla, že knížka vyšla u Slovartu v edici Brio, nevěděla jsem, co to je a zjistila jsem, že je to edice pro děti. Našla jsem si další knížky a všechno pohádky, vážně pro děti, dětičky. Tam mé nadšení pohaslo a začala jsem se vcelku bát, to nebude stát za to, říkala jsem si. A rovnou vám řeknu, že stálo.

Hned zkraje se dozvíme, že hlavní postava Zoe někoho zabila a prošlo jí to. Vede to k otázce, jestli zabila jako zabila nebo zabila jako nezabila nebo jak to jako mladá slečna myslí? Takže vás to nutí číst dál a dál. Pak se seznámíme s dalšími postavami a přemýšlíme, kdo bude tím trpícím, opět, musíme číst dál a dál. Vidíme, jak to směřuje k závěru, ale autorka nás napíná až do poslední chviličky.

Zoe své vyprávění pojala jako dopisy, které píše z rodné Anglie do Ameriky. Ale ne jen tak někomu, přímo do cely smrti. Tvrdí, že spolu mají hodně společného a že on ji pochopí a že ona chápe jeho. Líbí se mi na tom ta reálnost, protože v Americe vážně funguje program, kdy si můžete s vězni dopisovat.

Knížka není vůbec tak dětská, jak jsem se bála. Je to young adult, ale dítěti bych to přečíst nedala, není to pohádka, je to vyprávění dospívající teenagerky, která prožívá vše, co k tomu věku patří. Trable s láskou, přátelství, problémy v rodině, škola, brigáda. Ale její příběh není jen tak obyčejný, je ozvláštněn právě tou předzvěstí, že víme, že se stane něco moc zlého a celou dobu to nad námi visí.

Hodně povedený je styl vyprávění, je to vážně puberťácké, úplně si tu holku dovedu představit. Najdeme zde i vtip a humor, ale ne vše je veselé. Dočkáme se zrady, spoustu nedorozumění a hrátky osudu. Trochu mě mrzí paperback, ale čert to vem, to je můj problém. Navíc z boku knížky (na stránkách při zavření) jsou natištěni červení letící ptáci (ano, má to souvislost s příběhem) a vypadá to naprosto božsky! I v textu jsou malé kresbičky, co pisatelka kreslí do dopisů, graficky vážně povedené.