ZtracenéSkutečné příběhy žen, které milovaly muslima
Eva Urbaníková
Nakladatel: Motto
Rok a měsíc vydání: 2015/07
Počet stran: 216
Anotace: Šest
žen, které se zamilovaly do muslima Známá slovenská autorka se setkala
se šesti Evropankami, které se zamilovaly do muže jiné mentality a
odlišné kultury, provdaly se za něj a měly s ním děti. A pak se všechno
změnilo a nic už nebylo jako předtím. Simona, Mona, Maruška, Baška,
Renáta, Patrícia – šest žen vypráví o lásce, jakou předtím nezažily, o
naději, o stěhování, o konvertování k islámu, o zklamání, o nové rodině,
o zmizelých dětech, o podplacených soudech, o samotě a bezmocnosti, o
boji proti zvykům a zákonům muslimských zemí. Eva Urbaníková přináší
šest životních osudů, které nenechají nikoho lhostejným.
K
této knize jsem se dostala naprostou náhodou. Objednala jsem si jinou a
přišla tahle. Ano, v názvu druhé bylo také něco o ztrácení, tak
předpokládám, že tak se to stalo. No a kniha doma, člověk koukne na
anotaci a říká si, že to nezní tak špatně a když už to tu mám, tlusté to
také není, skutečné příběhy mě vždy zajímaly...
A
nemohla jsem se odtrhnout. Četla jsem na jeden zátah. V knize je šest
příběhů žen, které milovaly muslima a nebudeme si lhát, nějak si s ním
pěkně naběhly. Autorka si od nich nechává vyprávět celý jejich životní
příběh, co je k tomu (asi spíš k němu) přivedlo, počátky, prostředky a
bohužel neveselé konce.
Napadá
mě, že když to není fikce, že mě úplně děsí momentálně nějaké dovolená v
Egyptě. Člověk si říká, mě se to stát nemůže a ten můj muslim bude jiný
a pak všechny skončí víceméně stejně a co je nejhorší, tamní politika a
zákony v tom nikomu dvakrát nepomohou. Věděli jste například, že když
otec dítěte řekne, tak nesmí vycestovat za hranice až do 18ti let? Což o
to, ale když celý život žijete ve Švýcarsku a pak vás tam tatík vyláká
na dovču, do země svého původu a vy se už nikdy nemůžete vrátit, to už
nezní tak skvěle, co.
Většina
z vás o mě ví, že dvakrát netíhnu k dětem a příběhy o nich mi žíly
netrhají, ať se děje cokoliv. Tak taky jsem byla sama ze sebe
překvapená, jak mi jich bylo líto. Víte, jak si ve filmech dělají srandu
z dívání na horory, že rodinka sedí u TV a komentuje to "Nechoď tam! Za
dveřmi je vrah!", tak to se mi stalo tady. V zamilovanosti každé z nich
jsem, jako každý kdo to bude číst, viděla od začátku ty chyby, ta
varování a říkala jsem jim "Nejezdi tam, uteč, nedělej to!". A ono ...
Bohužel.
Kdo
má rád skutečné příběhy, či je, jako já, fascinován arabštinou jako
jazykem, nerad by si naběhl a chce se varovat předem, jako to s vašimi
penfriends může dopadnout nebo každý, kdo se rád ničí nad příběhy
jiných, které prostě nekončí dobře a vy to předem víte, ale stejně s
nimi trpíte a prožíváte každou událost a stejně doufáte, že to dopadne
jinak, než jak naprosto přesně víte, že to směřuje. Tak pro vás je tohle
must have jednohubka.
Psáno pro web Databáze knih.
Žádné komentáře:
Okomentovat