Rok a měsíc vydání: 11/2014
Počet stran: 320
Anotace: Andrew Stilman, významný reportér New York Times, se právě oženil. Dne 9. července 2012 ráno běží podél řeky Hudson, když na něj najednou někdo zaútočí. Ucítí v zádech palčivou bolest a zhroutí se na zem. Když se probudí, píše se 7. květen 2012… Do svatby i do podivného útoku zbývají dva měsíce… Od tohoto okamžiku má šedesát dní na to, aby odhalil útočníka a zjistil jeho motiv, šedesát dní na to, aby zvrátil běh osudu.
Anotace: Andrew Stilman, významný reportér New York Times, se právě oženil. Dne 9. července 2012 ráno běží podél řeky Hudson, když na něj najednou někdo zaútočí. Ucítí v zádech palčivou bolest a zhroutí se na zem. Když se probudí, píše se 7. květen 2012… Do svatby i do podivného útoku zbývají dva měsíce… Od tohoto okamžiku má šedesát dní na to, aby odhalil útočníka a zjistil jeho motiv, šedesát dní na to, aby zvrátil běh osudu.
Romantický
thriller? Tak to mě hodně zajímá. Kombinace romantiky a thrilleru mi
moc nejde dohromady, tak jsem vážně zvědavá, co z toho Marc Levy
vytvoří. Anotace mě zaujala, myšlenka druhé šance, jak je řečeno i v
názvu, je dobrá k zamyšlení. Tak uvidíme.
Zpočátku
jsem se dost motala. Stále jsem čekala na tu smrt a druhou šanci, pak
jsem nevěděla, kdy už a co už. Všechno se začalo měnit, hlavní hrdina
Andrew prožívá posledních 60 dnů svého života podruhé. Vyskytuje se tu
docela dost postav a je tu zápletka v zápletce, která nakonec vede k
rozuzlení celého příběhu. Zmatené? A to ještě není všechno! Tahle knížka mě vážně chytla.
Andrew
Stilman je novinář, má před svatbou a je to vcelku sympaťák. Řeší
klasické problémy s kolegy v práci, neuváženě vyvádí v předmanželském
stresu, má skvělého kamaráda, takového bych taky brala, jsou si jak
bratři. V knize
se střídá napětí s romantikou a novinářskou prací, ve které se náš
reportér rozhodl podívat na zoubek vážně zajímavému případu, se kterým
nás i seznámí a, minimálně mě, donutí zamyslet nad skutečností tohoto
motivu.
Líbí
se mi, když jsem si jistá, že vím, jak něco dopadne a ono to tak
dopadne, já se pochválím, jaká jsem předvídavá a nakonec se ještě
zvládnu splést, zavřu knížku
a říkám si, kde se stala v mém plánu chyba. Tak tak nějak je to tady.
Když se blížili poslední stránky a rozhřešení nepřicházelo, čekala jsem
nějakou zradu a ta taky přišla, pořádná. Jestli mi chvílemi dílo přišlo
slabší, tak koncem si to u mě autor rozhodně vylepšil.
Žádné komentáře:
Okomentovat