Zabila jsem naše kočky, drahá
Dorota Maslowská
Nakladatel: Odeon
Počet stran: 160
Rok a měsíc vydání: 06/2014
Anotace: Autorka překvapila svou prvotinou, v nové próze překvapuje znovu: ocitáme se v americkém velkoměstě a seznamujeme se s dvojicí protagonistek: Farah a Joanne vyplňují svůj život nakupováním, sledováním módních trendů a TV seriálů či časopisu Yogalife. Heslem jejich života je SMRT MUŽŮM. Tenhle román je kalorický burger z mekáče, postmoderní ásana mezi deníky Bridget Jonesové nebo pojednání Woodyho Allena o hubnutí...
Dorota Maslowská
Nakladatel: Odeon
Počet stran: 160
Rok a měsíc vydání: 06/2014
Anotace: Autorka překvapila svou prvotinou, v nové próze překvapuje znovu: ocitáme se v americkém velkoměstě a seznamujeme se s dvojicí protagonistek: Farah a Joanne vyplňují svůj život nakupováním, sledováním módních trendů a TV seriálů či časopisu Yogalife. Heslem jejich života je SMRT MUŽŮM. Tenhle román je kalorický burger z mekáče, postmoderní ásana mezi deníky Bridget Jonesové nebo pojednání Woodyho Allena o hubnutí...
Můj
druhý kousek z knižní edice Světové knihovny Odeon. Celkově mají moc
pěkné obálky, ty barevné proužky mi k tomu sedí a v knihovničce vedle
sebe moc dobře ladí. Název tohoto díla polechtal má očekávání, ohledně
zabíjení koček. Čekala jsem něco ve stylu Sex ve městě, soudě podle
anotace. Nakonec to k tomu mělo sice dost daleko, ale bylo to zajímavé
svým vlastním způsobem.
Autorka
je známá tím, jak si hraje se slovy, spojeními, celkově s jazykem a
také tím, že její díla nejsou nijak jednoduchá, plynoucí četba. Což se
mi potvrdilo hned na začátku, kdy jsem naprosto nechápala, o co jde, o
čem píše, co se děje. Styl psaní je vážně hodně osobní. Po nějaké době,
kdy jsem si na její způsob zvykla, se mi ale četlo o něco lépe.
Kdybych
měla recenzi shrnout do jednoho slova, bylo by to slovo výsměch.
Vysmívají se tu naprosto všem a všemu. Autorka svým hlavním hrdinkám,
hrdinky sobě navzájem, všichni sami sobě. Jde o celkový výsměch a
kritiku společnosti, dnešní doby, občas se setkáme s klasickými
slepicemi, občas más překvapí hloubka myšlenky a odhalení záměru
skrytého pod ní.
Nenazvala
bych to jednoduchou četbou, oddechovou možná. Hlavně se vše musí brát s
nadhledem, několikrát jsou nám popisovány sny, jenže je to jako by se
akce skutečně odehrávala a já z toho byla vážně zmatená, snažila se to
nějak začlenit do pochopení knihy a když jsem se od toho odprostila,
nakonec mi to dávalo větší smysl.
Za poskytnutí recenzního výtisku děkuju nakladatelství Odeon.
Žádné komentáře:
Okomentovat