pondělí 15. srpna 2016

RC: SNĚŽÍ, SNĚŽÍ

Sněží, sněží... - Tři sváteční romance
Green John, Johnsonová Maureen, Myracleová Lauren


Nakladatel: YOLI
Rok a měsíc vydání: 2015/10
Počet stran: 264

Anotace: Sníh o Vánocích je hezká věc, ale čeho je moc, toho je příliš. Taková sněhová bouře umí zamíchat i těmi nejlepšími plány – a když k tomu ještě připočtete, čtrnáct roztleskávaček, jedno miniprase a keramickou vesničku pro elfy, bylo by na rozpletení všech těch zmatků v městečku Gracetown skoro zapotřebí nějakého anděla! 

Loňská nejprodávanější Yoli kniha se ke mě dostala až docela dost po termínu vydání, takže žádná horká novinka. Tím lepší to pro mě ale možná bylo, protože po tolika rozporuplných recenzích jsem neměla naprosto žádná očekávání. Mohlo mě to tedy jen mile překvapit, tak jsem to riskla. Navíc, asi jsem divná, ale knížky o sněhu se stejně nejlépe čtou za tropických teplot v létě, takže jsem se navíc krásně osvěžila.

Čekají nás tři příběhy nebo, podle popisu na knize, tři vánoční romance. Já jsem tedy nevěděla, že to všechno mají být romance, takže mi to došlo, až když se dával dohromady třetí páreček, jinak ok. A tři vánoční romance je přesně to, co od knihy dostanete. Všechny se odehrávají na zhruba stejném místě (městě) a všechny zasáhne a ovlivní stejná sněhová vánice, největší a nejhorší za posledních xx let!

A jak už jsem uvedla na začátku, mě kniha mohla už jen mile překvapit a taky mile překvapila. Nečekala jsem žádný zázrak a dostala jsem miloučké romance, super oddechovku, pohodové odreagování. Četla jsem před spaním a vždy jsem si dala jeden příběh, abych usínala s myšlenkami na něj a nekazila si to novým příběhem a novými lidmi. Mám ráda povídky, uzavřený příběh nad kterým nestrávíte tolik času, když mate jen chvíli.

Zajímalo by mě, jestli se autoři nějak sladili, nejen městem a příběhy, ale i stylem psaní. Přiznám se, že u Greena a jeho knížek většinou nijak neaplauduji, ale tady psal naprosto negreenovsky, že se mi to asi líbilo nejvíc z toho, co napsal (jasně, ale nečetla jsem všechno, tak se špatně porovnává). Typově jsou si všechny romance dost podobné, kdyby mi někdo řekl, že to napsal jeden autor, asi bych mu to I věřila. Shrnutím se rozhodně musím přidat na stranu těch, co byli mile překvapeni než na stranu haterů. Jako jasně, nečekejte řešení nesmrtelnosti chrousta a teorie pana Einsteina, ale jinak nemám nic zásadního proti.

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji knižnímu supermarketu Arara.

5 komentářů:

  1. Nejsem sama, kdo si čte v létě vánoční knížky a v zimě knihy odehrávající se na tropických ostrovech plné letních románků! :D (Fajn, většinou se na těch ostrovech v těch knihách, co čtu, lidi vraždí a těch románků tam moc není, ale takhle to zní víc romanticky...). Knížku jsem taky ještě nečetla, měla bych to asi napravit... :)

    Ohněm políbená

    OdpovědětVymazat
  2. Hezká recenze, mě zatím povídková kniha nezaujala natolik, že bych jí musela hned číst, ale moje blogerská spoluparťačka už jí četla, takže se k ní určitě dostanu, já to vidím na horký čaj s rumem, teplou deku a k tomu něžnou romantiku - už aby byla zima. :-D

    OdpovědětVymazat
  3. Tuhle knihu jsem vzala dceři z poličky v prosinci, který vůbec prosincově nevypadal. Navodila mi tu správnou zimní náladu. Za mě palec nahoru :-)

    Www.siraelxy.blogspot.cz

    OdpovědětVymazat
  4. jeee Sněží v srpnu :-) to toho sněhu nemáš dost? Pořád se mi líbila ta obálka a název, ale až teď jsem zjistila o čem je. A asi ji nechci, ale kdybych měla splín, tak po ní třeba sáhnu a ona mě tak trochu ( paradoxně) zahřeje

    OdpovědětVymazat
  5. KOnečně vidím recenzi po velkém odstupu, boomu. Sama raději dávám recenze až po opadnutí dravosti, ale jen pokud to není vážně pecka. Tedy pro mě. John Green má prý zvláštní styl psaní a pokaždé je poznat, že to píše on. Ráda si knihu přečtu, já ale počkám na ten skutečný sníh :)
    Katy

    OdpovědětVymazat