pátek 1. března 2019

RC: VYHNÁNÍ GERTY SCHNIRCH

hostující článek

Vyhnání Gerty Schnirch
Kateřina Tučková

Nakladatel: Host
Počet stran: 416
Rok vydání: 2009

Anotace: Noc z 30. na 31. 5. 1945. Gerta Schnirch, matka několika­měsíční dcerky, je jen s osobními věcmi odsunuta společně s ostatními brněnskými Němci směrem na Vídeň. Vyčerpávající pochod skončí v Pohořelicích, kde mnoho vyhnanců podlehne epidemii tyfu a úplavice. Gerta a některé další německé ženy se zachrání při nucených pracích na jižní Moravě, kde setrvají i po ukončení transportů. Po znovuzískání československého občanství se Gerta vrací do Brna, v němž prožívá další bouřlivé události druhé poloviny dvacátého století.

Kateřina Tučková je mladá česká autorka, na jejíž knihy jsem se chystala už dlouho. Pořád ovšem nebyla ta správná chvíle, až letos. Ke knize i k autorce mě dovedla jak Čtenářská výzva, tak hlavně letošní veletrh Svět knihy. Kateřina zde měla autogramiádu i besedu a mě nakonec přesvědčila natolik, že jsem si tuto knihu koupila.

Hlavní hrdinka je mladá Němka Gerta, která měla velikou smůlu, protože se narodila ve špatnou dobu, na špatném místě a s nevhodným jménem. Zároveň však měla obrovské štěstí, protože zvládla zachránit sebe i svou malou dceru Barboru před smrtí. Od začátku mi Gerta byla sympatická a dost jsem ji obdivovala za tu sílu, kterou v sobě i přes veškerou šikanu našla. 

Pro mě je tato kniha velkým přínosem, jelikož o odsunu Němců jsem toho popravdě moc nevěděla. Obecně mi přijde, že se o této části naší novodobé historie moc neví. Nebo možná spíš nechce vědět. Příběh je napsán v er-formě a většinou z pohledu Gerty. Vyskytují se zde i další postavy a jejich pohledy na tehdejší dobu, které pro mě byly skutečně vedlejší. Dlouho jsem si také zvykala na autorky styl psaní. Například přímá řeč je psaná bez uvozovek a s pomlčkou na začátku. 

Zajímavý je i popis pozdějšího života Gerty, když je její dcera Barbora dospělá. Pořád jsem čekala na šťastnější chvíle obou žen, ale vlastně i dlouho po "všem" neustále narážejí na odraz své minulosti. A je pravda, že čím více děj směřuje ke konci, tedy do 20. století, může působit lehce monotónně. 


Každopádně celkově knihu hodnotím pěti hvězdami z pěti a zároveň před tak mladou spisovatelkou smekám. Napsat knihu na takové téma chce pravděpodobně velkou dávku odvahy a trpělivosti. Určitě mám v plánu dočíst všechny autorčiny knihy, které doposud napsala, protože píše velmi poutavě a především o tématech, která nejsou zcela běžná. 

Hanča

Žádné komentáře:

Okomentovat