RC: TEMNÉ KOUTY

Temné kouty
Gillian Flynnová

Nakladatel: Knižní klub
Rok a měsíc vydání: 2014/01
Počet stran: 448

Anotace: Libby Dayové bylo sedm, když se její matka a dvě sestry staly oběťmi „satanistické vraždy“ v kansaském městečku Kinnakee. Libby přežila – a u soudu se proslavila svědectvím, že je zabil její patnáctiletý bratr Ben. O pětadvacet let později ji vyhledají členové neoficiálního spolku zaměřeného na notoricky známé zločiny. Doufají, že objeví důkazy svědčící o Benově nevině. Libby zase doufá, že na své tragické minulosti něco vydělá…

Tuto knížku jsem se rozhodla číst především proto, že v polovině června se chystá do našich kin. A od Flynnové mám doma Zmizelou, kterou jsem však před promítáním přečíst nestihla, tak jsem s Temnými kouty nechtěla dopadnout podobně. 

Hlavním problémem bylo mé čekávání. Na přebalu jsou napsány věci jako "současný thriller, nemá konkurenci" a "nepíše pro slabé povahy", takže jsem čekala za prvé pořádné napětí a za druhé pořádnou dávku krve a nechutností. No a nekonalo se ani jedno. Knížka není thrillerem ale krimi románem, což je na ní také napsáno, tak nevím, proč to pletou na jednom přebalu dohromady. Nějaké větší napínavá akce se odehrává, bez přikrášlování, pět stránek maximálně. A za druhé, jestli tohle má být nový S. King, což se o ní také říká, tak to jsem Kingem hodně zklamaná.

Většinu knihy hlavní hrdinka jen někam jede a s někým si povídá, něco zjistí a jede si povídat jinam. Tohle jsem si myslela dobrou půlku knížky a nechápala jsem, proč to všichni tak hltají. Pak se ale něco zlomilo a já to musela dočíst, i když jsem se bála, že k tomu nedojde. Nic se tedy nezlomilo v knize, ta je stále stejným ražením, ale něco se zlomilo ve mě. Uvědomila jsem si, že během dne o díle přemýšlím a říkám si, jak to asi bude pokračovat, co Libby objeví, za kým půjde. Kniha se mi prostě, velmi nenápadně, dostala pod kůži a to je asi tím hlavním tahákem.

Další plus pro mě je psychologická stránka knihy. Psycho romány já můžu, to už víte. A tady toho bylo k řešení a přemýšlení hodně. Přece jen, vyvražděná rodina a nejmladší dcerka jediná přežije, všechno to vidí a je tím na doživotí poznamenaná, to dává velký potenciál hrám s myslí a emocemi. Trochu se bojím, jak se jim tohle povede kvalitně dostat do filmu, ale to už je jiná stránka věci.