Manook Ian
Nakladatel: Kniha Zlín
Rok a měsíc vydání: 2016/03
Počet stran: 518
Anotace: Komisař Jerúldelge, rázný muž, jehož vychovali mniši ovládající bojová umění, se ujímá dvou případů plných krutosti a násilí. Pátrání se odehrává v hlavním městě Ulánbátaru, ale i v mongolských stepích a autor nás při něm provádí krásnou a drsnou přírodou, připomíná mnohé dávné tradice, ale také bez příkras ukazuje dnešní Mongolsko. Upozorňuje na problémy, které si země nese z minulosti, vztahy s Ruskem a pozůstatky sovětského režimu, napjaté kontakty s Čínou, korupci, bídu, nebezpečí nacionalistických a nacistických bojůvek. Společnost je rozdělena. Jedny lákají nejmodernější technologické přístroje, motoristická a sportovní výstroj, druzí se snaží zůstat v sepětí s minulostí a udržet si duchovní bohatství předků. Mniši, kočovníci, tajemní stepní jezdci a divocí koně měří síly se zkorumpovanými policisty, bohatou smetánkou, zpupnými motorkáři, mazanými překupníky, prostitutkami nebo s ubohou komunitou přežívající v městské kanalizaci. Jerúldelger ovšem zároveň musí vyřešit i různé soukromé záležitosti a je načase uspořádat si osobní život…
Když jsem tuhle knížku viděla prvně, myslela jsem si, nevím proč, že jde o severskou detektivku. Možná proto, že je často od Knihy Zlín čtu, nebo prostě nějakou mýlkou událostí. Takže když jsem hned zkraje podle jmen a situace zjistila, že jde o Mongolsko, bylo to docela překvapení. Ale ne špatné, byla jsem ráda, že si opět přečtu něco nového.
A také jsem se dočkala. Na knihách hodně oceňuji, když podávají obraz toho kterého místa, kde se odehrávají. A tady se seznámíme s. již výše zmíněným, Mongolskem. Projdeme hory, lesy, stepi, města, nevěřila bych, že to může být tak rozmanité. Poznáme život tamních lidí, dozvíme se i o starých tradicích, o bitvě mezi novotou a zvyky, bavilo mě to hodně a hltala jsem každý popis prostředí a novinku ohledně skoro zapomenutých obyčejů.
Dalším zásadním prvkem je rozbroj mezi lidmi z Mongolska, Číny a Korejci, v díle je to přirovnáno k, nám známému, Hitlerovi, hákovým křížům a podobnému. Zajímalo by mě, co je na tomhle pravdy, jestli se to v reálném světě taky takto řeší a cítí, musím si o tom přečíst víc a když mě knížka donutí k tomu, něco si zjistit navíc, hodnotím to vždy velmi pozitivně.
Stránkově je poměrně obsáhlá a není zpracovaná klasicky - začátek, zápletka, řešíme to, konec. Tento postup tam proběhne několikrát, opakuje se, přehazuje se a říkala jsem si, tak to už ale teď je konec ne? No a nebyl, vyskytla se další věc, co bylo potřeba vyřešit. A teď už je to ale konec ne? A nebyl. A nebyl ještě několikrát. Je to hodně rozvrstvený a mnohorozměrný příběh, který spojují různé detaily a maličkosti, takže dohromady dá dechberoucí čtení.
Jsou tu hodně řešeny i vztahy mezi postavami, mezi milenci, rodič a dítě, kolegové. Potkáme se se zkorumpovaným systémem, prohnilým vážně až do dna, ale dlouho nebudeme moct přijít na to, kdo že je to vlastně ten špatný a kdo se nám směje za zády. Ostatně hlavní postava, Jerúldelger, není vůbec žádný svatoušek, vlastně spíš naopak. Střílí na potkání, mlátí kde koho, jeví se jako člověk naprosto bez citů, ale jak ho poznáváme a zjišťujeme jeho pohnutky, vidíme, že to není tak jednoduché, jak jsme si na počátku mysleli.
Na knihu už mě nalákala Orvokki, Tvoje recenze mě ale ještě víc nahlodala :) Zní to zajímavě - hlavně ta "nelinearita" příběhu, či jak to nazvat. Jen si nejsem jistá, jestli na mě kniha nebude moc velká drasťárna. Ale když to nezkusím, tak to nezjistím :D
OdpovědětVymazat