RC: CIZINEC

Cizinec
Harlan Coben

Nakladatel: Knižní klub
Rok a měsíc vydání: 2016/01
Počet stran: 344

Anotace: Světový bestsellerista Harlan Coben přichází se svým dosud nejskandálnějším thrillerem o tom, jak se mohou dobře míněné lži v cizích rukou změnit ve smrtící pasti. Cizinec se vynoří odnikud – možná v baru, možná na parkovišti, možná v supermarketu. Nikdo ho nezná. Nikomu není jasné, proč to dělá. Ale informace, které má, se nedají popřít. Zašeptá vám do ucha pár slov, rozmetá jimi váš svět na kousky a zmizí. Adam Price to právě zažil – ideální manželství, dva skvělí synové, velký dům, výborná práce…Pak mu jeden cizinec prozradil tajemství o minulosti jeho ženy Corinne a Adamova iluze dokonalého života se rozplyne, jako by snad ani nikdy neexistovala. Čím hlouběji se však Adam noří do odhalení Corinniny zrady, tím víc mu dochází, že za vším stojí někdo, kdo se rozhodl některým lidem životy nejen ničit, ale i brát…

Na knihu Harlana Cobena jsem se moc těšila, Šest let od něj se mi hodně líbilo, takže když vyšla a když jsem četla anotaci, byla to jasná volba. Navíc ta obálka, dost povedená. Ty z Knižního klubu k sobě v knihovně tak hezky sedí a ladí, jsou takové masivní a prostě se mi moc líbí. Téma obrázku je z knihy a hodnotím ho jako dobře vybraný, kdybych měla vybrat něco, co použít na obálku, vybrala bych asi taky tohle.

Mám ráda, když v knize pozná člověk autora. Jasně, velkou roli hraje taky překladatel, ale rozumíte, musí být poznat, kdo to psal, musí to mít určité rysy. Protože když si nějakého autora oblíbím a v další knize ho nevidím, zklame mě to. Tady to proběhlo bez zklamání, má to jasnou stopu. Autor píše neuvěřitelně reálně. Cokoli z jeho knihy by se molo stát i vám, i když jde o thriller, není tam žádný nesmysl nebo zbytečné přehánění. Nahodí základní myšlenku a tu pak rozvíjí. Jasně, asi by to byl hodně špatný den, kdyby se něco takového stalo ve skutečnosti, ale proč ne, vážně by mohlo.

Cizinec, co vám odhalí tajemství někoho z vašich blízkých a myslí si, že vám tím vlastně pomáhá. Hodně jsem na toto téma přemýšlela a myslím, že co člověk, to názor. Někdo by to vědět chtěl, někdo nechtěl, někomu by to pomohlo a někomu ublížilo. A to je na tom to skvělé, že vás to donutí přemýšlet a říkat si co by kdyby.

Přiznám se, že na mě bylo v knize moc jmen, která se ze začátku dost střídala. Jasně, časem jsem pochopila, kdo je kdo a na koho se zaměřit. Ale nečetla jsem knihu na jeden zátah, takže když jsem se k ní po pár dnech vracela a opět proběhlo střídání jmen, musela jsem párkrát listovat zpět, abych si ověřila kdo co a kde. Jinak s plynulostí problém nebyl. Utíká to a když si to vezmu zpětně, není to thriller kde akce střídá akci, kde najdeme wau efekt na každé straně. Napětí je způsobeno spíše lehkým odkrýváním událostí a to vás nutí číst dál.

V anotaci je napsáno, že jde o nejskandálnější autorův thriller a musím souhlasit. Ten konec? Jako cože? Většinou dokážu odhadnout, jak kniha skončí nebo se alespoň přiblížím. A tady? Ani ťuk! Naprosto mimo. Protestuji. Ale právě přesně to, jak je to ukončeno, dodává dílu poslední kapku. Zjistíte, že nic není tak, jak jste si mysleli a že životní příběhy jsou kolikrát mnohem složitější, než se na první pohled zdá.