RC: ZLOČIN NA BEZDĚZU

Zločin na Bezdězu
Vlastimil Vondruška

Nakladatel: Moba
Edice: Hříšní lidé Království českého
Rok a měsíc vydání: 2015/06
Počet stran: 288

Anotace: Jubilejní dvacátý příběh královského prokurátora a správce hradu Bezděz Oldřicha z Chlumu se odehrává přímo na Bezdězu a v hlubokých lesích, které ho obklopují. Tajemný zločin pomáhají řešit jako obvykle panoš Ota a velitel Diviš a své si k řešení případu řekne i Ludmila z Vartemberka. I když případ zpočátku vypadá jasně, rychle se komplikuje a sám Oldřich z Chlumu je překvapený, jakou zlobu může skrývat lidská duše.

Moje druhá Vondruškova knížka. S první jsem byla, velmi překvapivě, spokojená, tak jsem mu chtěla dát šanci i podruhé. Proč šanci? Protože jistě víte, někde jsem to tu už psala, že knížky týkající se historie nejsou vůbec nic pro mě, krom utrpení. Ale Smrt ve Vratislavi se mi moc líbila, pustila jsem se tedy s očekáváním i do Zločinu na Bezdězu.

Musím ještě předestřít, že tato kniha u nás doma vyvolala velké haló. Bezděz je totiž kousek od mého rodného Liberce a často tam podnikáme výlety, stejně jako na ostatní místa uvedená v knize a víte jak, když píší o něčem, co znáte osobně, hned to má větší váhu. Takže tato kniha asi bude putovat celou naší rodinou.

Stejně jako minule, naprosto mě zabíjela jména postav. Než se vyjmenovalo kdo, kde, s kým, odkud, kam, tak jsem tolikrát ztratila pozornost, že jsem pak ani nevěděla, o kom se mluví. Což jsem nevěděla, ani když jsem pozor dávala, protože jakmile je o někom řeč, očividně je důležité vědět i jméno jeho první manželky, milenky, druhé milenky, deseti manželských či nemanželských dětí, jméno jeho dvora, jeho panoše, jeho podkoního a když už jsme u podkoního, i on měl manželku která odkudsi pocházela a její sestra je extra důležitá a no asi jsem vám udělala představu. 

Čeština v knize není moderní češtinou, jakou známe dnes. Chvíli mi trvalo zvyknout si a to pokaždé, když jsem knihu odložila a opět se k ní vracela, ale šlo to a moc pěkně to dokresluje atmosféru a celý příběh. Stejně tak nyní už nepoužívané hostince, mistři, služebné, rytíři apod. 

Nejlepší na tom je, že jde o detektivku v tak dávných dobách, že ani nevěděli, že existuje něco jako otisk prstu, takže pokud vás někdo neuvidí stát nad mrtvolou, není moc šancí, jak odhalit vraha. Všechno je tedy dopodrobna rozebráno a vysvětleno, dojít věcem na kloub se dá jen lstivostí, výmluvností, dávkou chytrosti a pak plánování, jak to dokázat, něco jako To je vražda napsala, kdy stojí policista za dveřmi a před nimi se úplně náhodou někdo přizná. To bylo vážně povedené, dohrané do detailů a vysvětleno tak, aby se čtenář přesně dozvěděl, jak a proč se to seběhlo, i když zpočátku neví nikdo nic a případ se zdá neřešitelný. 

Trochu mě zklamal konec, bylo to zbytečně narychlo, já, umět tedy psát, bych si s tím pohrála a nabídla čtenáři víc než uzavření celého díla na jedné a půl straně, ale i tak za mě knížka dobrá a těším se na po-jubilejní dvacátý první příběh královského prokurátora a správce hradu Bezděz Oldřicha z Chlumu.

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji internetovému knihkupectví Knihcentrum, kde můžete knihu zakoupit.