FAUST

Faust - Goethe Johann Wolfgang

Nakladatel: Omega
Počet stran: 448
Rok a měsíc vydání: 04/2014

Anotace: Doktor Faust je učenec a alchymista. Celý život se snaží objevit tajemství vesmíru, ale postupně si začíná uvědomovat marnost svého snažení. To zaujme zástupce pekla Mefistofela, který se vsadí s Bohem, že se mu podaří získat učencovu duši. Johann Wolfgang Goethe se při psaní nechal inspirovat skutečnou historickou postavou, o které již ve středověku kolovaly pověsti, že se spolčila s ďáblem. Jedna z těchto známých legend je dokonce připsána domu na pražském Karlově náměstí. Ve světové literatuře najdeme jen málo děl, které by inspirovaly tolik umělců a filozofů, jako právě Goethův Faust.

Velký vzdělanec, Faust, není spokojen se svým životem. Stále se jen učil a vzdělával, ale nestačí mu to, neporozuměl tajemství vesmíru. Proto se spolčí s ďáblem, Mefistofelem, který se vsadil s Bohem, že svede Fausta na scestí a získá ho pro peklo.

Faust mu upíše svou duši, o kterou přijde, pokud bude spokojen sám se sebou, pokud se mu bude nějaký okamžik zdát tak krásný, že si pomyslí - není nic lepšího. Za to mu bude čert věrným druhem, bude mu sloužit, povede ho životem a dá mu možné i nemožné, včetně poznání a věčného mládí.

Obálka se mi líbí. Není barevně překombinovaná, pouze bílá, různé odstíny černé a šedivé a do toho pro dramatičnost, přece jen jde o drama, červená. Nápisy jsou lesklé a vystouplé na povrch přebalu, stejně tak pentagram. Kniha vypadá jakoby postříkaná, je to povedené. Většina lidí má ze školy Fausta spojeného s ošoupaným vybledle zeleným, případně žlutým obalem, to tady rozhodně nehrozí. Věřím, že už obálka by mohla nalákat ke čtení klasiky i mladé lidi.

Chvíli trvá, než si člověk na text zvykne, přece jen, je to hra a je to veršované na několik způsobů (verš ABAB nebo ABCABC apod.). Po chvilce tréninku jsem se však do četby dostala a odříkávala si to i s tichým přednesem. Rýmování v díle je skvělé, kolikrát jsem se přistihla, že se snažím doplnit verš sama, podle smyslu a podle předchozího rýmu. Z toho důvodu, i když se zrovna nedělo nic zásadního, mě bavilo číst dál.

Pátrání po smyslu života, to je něco, čím se určitě zabýval někdy každý z nás. Při čtení se mi do seznamu, co je tedy tím cílem, dostalo mnoho dalších položek, které budu muset důkladně promyslet. To se mi na tom vážně líbilo, Goethe nám nabízí nespočet situací, kde jde o lásku, víru, nadpřirozeno, peníze a spoustu dalšího o čem si filosoficky zapolemizovat. Vážně bych chtěla vědět, co je tedy smyslem našeho bytí? Co by měl a může člověk obětovat, aby dosáhl svého štestí, spokojenosti?

Určitě to není jednoduchá a oddechová knížka. Musí se k ní usedat s určitým naladěním a rozpoložením. Rýmy, stará čeština, filosofie. Ale pokud vás taková nálada potká, určitě sáhněte po Faustovi, je tam akce, je tam láska, zamyslíte se, co víc si od klasické tragické hry přát. Já jsem byla spokojená.

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuju nakladatelství Omega.