středa 28. listopadu 2018

RC: HANA

Hana
Alena Mornštajnová

Počet stran: 310

Anotace: Třetí román úspěšné české autorky. Existuje-li něco, co prověřuje opravdovost lidského života, pak je to utrpení. A existuje-li něco, co život znehodnocuje, pak je to utrpení, které člověk působí jiným... 

Je zima roku 1954 a devítiletá Mira se přes zákaz rodičů vypraví k řece jezdit na ledových krách. Spadne do vody, čímž se její neposlušnost prozradí, a je za to potrestána tím, že na rodinné oslavě nedostane zákusek. Nevinná příhoda z dětství však pro Miru znamená zásadní životní zvrat. Následuje tragédie, která ji na dlouhá léta připoutá k nemluvné a depresivní tetě Haně a odhalí pohnutou rodinnou historii, jež nadále popluje s proudem jejího života jako ledová kra. 

Příběh, který vychází ze skutečných událostí, popisuje Alena Mornštajnová ve strhujícím tempu a se smyslem pro dramatičnost, až má čtenář pocit, že sleduje napínavý film. Zůstává jen otázka, zda se kra osudu nakonec přece jen rozpustí… 

Hana, knížka se sladkým věnečkem na instafriendly obálce (při bližším prozkoumání si můžete všimnout jmen obou hlavních hrdinek - první písmena vět okolo věnečku; byl to nápad samotné autorky), která během posledního roku obletěla Česko. Jo, přiznávám, i mě (na první pohled) zaujala a tak nějak podvědomě jsem věděla, že jednou si jí musím přečíst, ačkoliv jsem ze začátku vůbec netušila, o čem tahle knížka je.

O to víc jsem byla mile překvapena, když jsem zjistila, že se knížka věnuje období po roce 45 (tady nemám moc načteno), ale i před rokem 45 (tady už něco přečteno mám, a spousta knížek z období II. světové války patří k mým top a tohle téma je moje oblíbené, právě tím, jak silné je).

Moc se mi líbilo, že se to rozjelo prakticky hned a to je, spolu s autorčiným uměním psaní, to, proč mě kniha vtáhla hned do děje. A nepustila, až do konce. Autorka opravdu ví, jak na čtenáře. Žádné dlouhé chození okolo horké kaše, žádné nudné popisy obsahu každé poličky v obýváku nedůležité postavy a cit pro silné příběhy, to je to, co dělá Hanu tak čtivou.

Kniha se dělí na tři části a jednotlivé pasáže se časově prolínají a zapadají do sebe, takže se čtenář neztrácí a nemusí moc dlouho lovit v paměti (nebo v předchozích stránkách) co a jak. Stejně tak i vztahy mezi jednotlivými postavami a Meziříčí nám taky ukázkově supluje menší město, kde se osudy jednotlivých rodin po generace více či méně proplétají. Kolikrát neocením šílené motanice postav, kdy na konci knihy už ani autor pořádně neví, ale tady to na mě působilo tak přirozeně jako bych všechny ty rodiny znala. Části, které se pokaždé točí primárně kolem jedné osoby mi přišlo jako skvělý nápad. Příběh naservírovaný hezky decentně a po kouscích, syrově a bez okolků.

Mornštajnová dokázala bravurně vykreslit změnu nejedné osoby, ukázala nejen holokaust, ale i to, co následovalo, a že to nebylo o moc příjemnější.. Že se našlo tolik těch, kteří neměli možnost se ani rozloučit. Že spoustě lidem zemřel někdo, koho milovali, ale oni nevěděli jak a kde, neměli možnost zesnulé pochovat. Že naopak byli ti, kteří tu hrůzu přežili, vraceli se domů s marnou nadějí, že se shledají se svými blízkými. Že byli lidé, kteří se s tím, co prožili nikdy nevyrovnali a následky si nesli až do smrti. A že byli (a jsou) tací, kteří neměli pochopení.

Hana je přesně ta knížka, u které si "dáte pár stránek před spaním" a najednou si uvědomíte, že těch pár stránek je dávnou minulostí, jsou tři ráno, za chvíli vstáváte, ale tu kapitolu prostě dočtete a kdyby jste ty oči udržely otevřené ještě chvíli, tak touhle kapitolou neskončíte.. 

Není náhodou, že Hana je aktuálně první nejlépe hodnocenou knihou na databázi knih a během tak krátké doby přeskočila i knihy o Harrym Potterovi, Tolkienova Pána Prstenů, Hru o trůny a další literární klasiky.

Hanu maximálně doporučuju a koho zaujala, tak jen do toho, zahrabat se někam do tepla, horkej čaj nebo kafe a místo věnečku přibalte balení kapesníků. Nebo radši dvě. Tři.

8 komentářů:

  1. Tato kniha vypadá zajímavě, u této knihy se ukazuje pravidlo "Nesuď knihu podle obalu", protože před předčtením anotace jsem si myslela, že to bude nějaký milý a nevinný příběh...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Přesně! Na mě nejdřív působila obdobně, ale zdání klame..
      M.

      Vymazat
  2. Super recenzia 😊 Hanu mám na zimnom zozname CHSP 😊

    OdpovědětVymazat
  3. Skvělá recenze na úžasnou knihu :-) Hanu jsem četla začátkem roku a řadím ji k těm nejlepším knihám, jaké jsem kdy četla :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju 😊 za mě taky rozhodně jedna z nejlepších, už teď vím, že se k ní určitě ještě vrátím 😊
      M.

      Vymazat
  4. Super recenzia 😊 kniha ma na prvý pohľad vôbec nezaujala , no samozrejme tu platí pravidlo nesúď knihu podľa obalu😊 Takže teraz si ju nutne potrebujem prečítať, snáď sa mi to počas Vianoc podarí.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju 😊 to teda, kdyby se soudilo jen podle obalu, kolikrát bysme přišli fakt o super příběhy 🙂 určitě se do ní pusť, mně se četla úplně sama 🙈😁 ať se líbí ❤
      M.

      Vymazat