neděle 19. června 2016

KDO KOMUNIKUJE S BLOGERY - NEOLUXOR

Už tu bylo kolikero rozhovorů s nakladatelstvím na téma vydávání knihy apod. A co jsem si vymyslela já? Rozhovory s těmi, kdo se starají o blogery. Zajímá vás, něco o nich? Jak se k práci dostali a co obnáší? A samozřejmě jsem se z nich snažila vymámit pro vás pár tipů a triků pro knižní blogery. Tak mě sledujte a uvidíme, co z nich dostanu.


Uveď se :)

Ahoj, já se vůbec neumím představovat! Tyhle otázky by se měly normálně zakázat :-D Ale tak dobře. Jmenuju se Olga, bydlím na Vsetíně v domě u medvěda s manželem a kočkou, pracuju v Neoluxoru, dělám pro Knihu Zlín a sem tam učím na univerzitě v Brně a ve Zlíně. Jsem vystudovaná knihovnice, miluju knížky (ne asi), filmy, seriály, zevl na terase a tepláky. Nepiju kafe, piju čaj. Moje momentálně nejoblíbenější jídlo je jahodová mléčná rýže a mám ráda žlutou barvu (příští týden to bude jinak). Bloguju, facebookuju, twitteruju, instagramuju, pinterestuju, periscopuju (#ctemenahlas) a tak dále uju. Neumím se starat o kytky, zato svou knihovnu opečovávám každý druhý den.

Jaká je tvá pracovní pozice.

V Neoluxoru dělám hlavně online marketing (web, blog, sociální sítě, newslettery apod.), mám na starosti komunikaci s obchodními centry, ve kterých máme knihkupectví, koordinuju akce mimo Prahu, pomáhám s naším magazínem, projekty a po různu dělám asi miliardu dalších věcí, které mi spadnou o klína. A teď vám možná zkazím iluze, ale nečtu si v práci (až po). Taková ta fáma, že pracovat v knihkupectví/nakladatelství/knihovně znamená číst si celý den, není bohužel pravdivá :-D

Popiš nám svůj běžný pracovní den.

Vstávám různě, jak je třeba, půlhodinku dělám takové ty normální ranní věci, než zasednu ke compu a začnu makat. Později odpoledne mám pauzičku, pak pracuju znovu (sociální sítě mají prime time kolem osmé večer a navíc se mi dobře pracuje v noci, kdy už nechodí žádné urgentní maily). Nemám každý den stejný, takže těžko to nalajnovat. Jediná pravdidelnost je snad jen ta, že v pondělí vydávám Letem knižním světem a v neděli bookoholičku Annu. Sem tam jedu do Prahy do Paláce, sem tam jedu do Zlína či kamkoliv, kde je třeba. Pár večerů v měsící strávím na našich předpremiérách, kde moderuju, nebo si užívám. Když dojde balík s knížkama na kampaně, behám po domě/zahradě/okolí a fotím.

Co kromě typického dne tě může potkat.

To kdybych věděla! :-D Ale asi už jsem odpověděla v otázce předtím. Potřebuju být flexibilní. Občas dělám noční šichtu, když je třeba nasadit velkou kampaň, občas někam jedu, občas mám volný víkend, občas ne. Momentálně se hodně točím kolem své práce. Ne že by mě někdo nutil pracovat po nocích nebo během volna, ale kdybych to nedělala, neudělám tu práci tak dobře a budu na sebe naštvaná (a navíc se v pondělí zastřelím, protože věřte tomu, nebo ne, nejvíc úkolů vždycky chodí v pátek). Jsem v tomhle perfekcionalista. Ale život mimo práci mám, není to tak děsné, jak to zní :-D Stavím si pracovní den, jak je třeba, volno mám v mezerách a je ho tak akorát.

Byl to vždycky tvůj dream job?

Od určitého bodu, kdy jsem vyrostla z touhy být malířkou, architektkou či georgrafkou, už ano. Ale nebylo to tak jednodznačné, nebyla jsem odjakživa zblázněná do knížek. Přišlo to ve velkém někdy v sekundě na gymplu, to jsem četla Harryho Pottera a s ním se to vezlo dál. Ve čtvrťáku jsem pak přemýšlela, kam dál, a podala jsem si přihlášku na KISK s tím, že mě zajímala výhradně ta neknihovnická část kolem webu a se skálopevným přesvědčením, že v knihovně nikdy pracovat nebudu. Brzy jsem ale nastoupila do univerzitní knihovny ve Zlíně a bylo to jasné, absolutně bomba práce. K tomu jsem rozjížděla hodně projektů bokem (knihy, fashion, hudba) a nakonec se dostala do Neoluxoru. Tady jsem už přes dva roky.

Co tvá práce a bloggeři. Rozepiš se.

Já a blogeři dobrý. Doufám! Mám pod sebou tým asi 45 blogerů, kteří píšou recenze na náš blog a do magazínu. První várku asi 10 lidí jsem pobrala po známých, později jsem ještě uspořádala konkurz do blogteamu. Jsme docela uzavřená jednotka a šlape to, myslím, dost dobře. V blogteamu se sešla skvělá parta lidí, komunikují hodně i mezi sebou, chodí spolu na naše předpremiéry a srazy. Jediný kámen úrazu jsou občas deadliny na odevzdávání, ale ne že bych byla taky stoprocentně dochvilná. Jestli se zajímáš třeba o to, jak jsme vybírali lidi do blogteamu, tak ti asi nedám jednoduchý návod. V "komisi" bylo několik mých kolegů, já osobně jsem vybírala hlavně podle vzorové recenze, kterou zájemce poslal. Když měla jiskru, označila jsem si dotyčného žlutě (jakože víc prostudovat). Pokud bych ale přece jen měla dát pár rad, tak ta první a největší zní: dávejte bacha na pravopisné chyby a stylistiku. Jakmile něco moc drhlo, nebo jsem narazila už na třetí hrubku, nečetla jsem dál. Já sama všechny naše recenze edituju a čím míň práce s tím mám, tím víc mám dotyčného blogera radši :-D Moc jsem se v recenzi ani nezaměřovala na popis děje (i když přepsané anotace šly taky do koše), spíš na hodnocení. Takové to známé "Kniha se mi líbila" nikoho neuchvátí. Velké plus u mě mají lidi, kteří umí vymýšlet dobrá motta, přirovnání, dokážou svou recenzí lidi nadchnout, prostě to musí mít energii. Nečekám od nikoho zázraky, já taky nejsem úplně špičkový recenzent, ale u některých lidí bylo vidět, že je to odfláknuté, že si to hodnocení nevychutnali, že je to jen další text na blog, který pomůže splnit měsíční plán. A ještě jedna věc. Ač to zní povrchně, hodně se u recenzentů dívám na designy jejich blogů, kupodivu to o lidech dost vypovídá. A nejde jen o barvy, ale i o to, jaké informace akcentují, co je nejvíc vidět, jaká je celková architektura. Neexistuje samozřejmě návod na to, jak to dělat dobře, a to je skvělé, protože pak se do toho opravdu promítá autor.

12 komentářů:

  1. Tyhle tvoje rozhovory zbožňuji! :)
    Paní Olga působí sympaticky, je vždy zajímavé dozvědět se, podle jakých kritérií si vybírají s kým budou a nebudou spolupracovat,... celkem mě překvapilo jak moc rozhoduje design. Je jasné, že pokud bude blog křiklavě růžový s žlutým písmem a do toho bude padat takový ten sníh, menu bude úplně sházet,... tak by mě to také odradilo, ale že se soustředí i na takové drobnůstky, kterým bych já osobně žádnou váhu nepřikládala mě vážně udivilo :)
    Doufám, že v téhle sérii článků budeš pokračovat! :)

    OdpovědětVymazat
  2. Hezký rozhovor... početla jsem si už přes tvé stránky na FB. :D Taky mě překvapilo, co všechno rozhoduje.... zajímavý rozhovor! :)

    OdpovědětVymazat
  3. Skvelý rozhovor na veľmi zaujímavú tému (:

    OdpovědětVymazat
  4. Výborný rozhovor na zajímavé téma :) Budu se moc těšit na další.
    Měj se krásně!

    OdpovědětVymazat
  5. Tohle je hodně zajímavý rozhovor :) JE pěkné vidět, podle čeho se blogeři vybírají, a paní Olga je moc sympatická už z Facebookových příspěvků :)

    OdpovědětVymazat
  6. Sympatický rozhovor jakožto všechny příspěvky na facebooku Neoluxoru :) Bylo to takové pohodové, žádná křeč. Prostě pohodička :) Super :)

    BLUDIČKA VEČERNICE

    OdpovědětVymazat
  7. Parádní rozhovor, jednou, tak za deset let, se k tomu také možná dostanu :D
    Katy

    OdpovědětVymazat
  8. Parádní rozhovor, hlavně začátek, kdy mi to připadá spíše jako rozhovor s kamarádkou :D :)

    Simply Janet

    OdpovědětVymazat
  9. Zajímavé, taky se těším na další rozhovor :)

    OdpovědětVymazat
  10. Super rozhovor :). Jo a můžu z praxe potvrdit, že knihovník ani knihkupec si v práci nečte, není kdy!!! Maximálně o pauze na oběd ;-).

    OdpovědětVymazat
  11. Skvělý rozhovor :) Paní zní sympaticky a přesto, že její práce vypadá náročněji, než bych řekla, jí šíleně závidím :D Jsem zvědavá na další rozhovor :)

    OdpovědětVymazat